Shelagh
Odmala miluji knihy. Před léty jsem poprvé zkusila dračák a objevila kouzlo příběhů nesvázaných písmenky a stránkami. Brzy na to jsem začala tvořit vlastní příběhy. Ráda tvořím svět a bavím se tím, jak v něm mí hráči žijí, jak se s ním potýkají, jak ho sami utvářejí. A ještě raději jejich osudy ovlivňuji, přináším jim zvraty, které je vedou k zásadním rozhodnutím. Protože to já jsem vaše femme fatale!
„Jestli ten most spadne ještě před svítáním, jsme vyřízení.“
Nathaniel Ashcroft odložil noviny a pohlédl z okna soukromého železničního vozu do temné krajiny Wyomingu. Lokomotiva pod nimi syčela párou a za okny ubíhala nekonečná pustina, přerušovaná jen občasným ohněm vzdálených táborů. V kupé panovalo ticho. Jen kola monotónně duněla po kolejích nové tratě vedoucí napříč územím, kam ještě před několika lety běloši téměř nevkročili.
„Další hlášení z Green River, pane,“ ozval se telegrafista a podal mu úzký proužek papíru.
Ashcroft si zprávu přečetl jen jednou.
PRACOVNÍ ČETA ZMIZELA. KOLEJE POŠKOZENY. MUŽI ODMÍTAJÍ POKRAČOVAT.
„Pověry,“ procedil mezi zuby železniční magnát Percival Moore sedící naproti. „Pár vystrašených dělníků a opilí stopaři.“
„Možná,“ odpověděl Ashcroft klidně. „Ale tři vlaky mají projet tím úsekem během příštích dvou dnů. A já odmítám vysvětlovat evropským novinářům doprovázejícím závodníky, proč nejmodernější americká železnice končí uprostřed pustiny.“
Venku náhle zaznělo dlouhé zahoukání lokomotivy. Příliš blízko.
Strojvedoucí prudce zabrzdil a souprava se otřásla. Lampy v kupé zablikaly. Někde vpředu se ozval křik.
Když Ashcroft otevřel dveře vozu, udeřil ho do tváře ledový noční vzduch. Na kolejích před vlakem ležely desítky bizoních lebek poskládaných do podivného kruhu.
A uprostřed něj stála stará lucerna.
Hořela.